HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace


Historie hradu Hukvaldy

Autor textů Mgr. et Mgr. Petr Juřák 

Nejstarší osídlení

Přesto i zde došlo k osídlení již v období pravěku. To bylo určováno především komunikačním významem regionu, představujícího severní předpolí Moravské brány, základní spojnice mezi severem a jihem Evropy. Nešlo přirozeně o komunikaci v dnešním slova smyslu, byl to spíše prostor, oblast, kterou v různých obdobích prostupovaly stezky, v jejichž blízkosti vznikaly na vhodných místech rozptýlené sídelní enklávy.

číst dále...

Počátky hradu a zakladatelé

Počátky hradu byly dlouhou dobu spojovány s osobou Arnolda z Hückeswagen, který se na našem území poprvé připomíná v roce 1228 jako člen dvora Přemysla Otakara I. Král ho poslal do Anglie vyjednat sňatek královské dcery s Jindřichem III. Arnold pocházel z Porýní, kde se na řece Wuppeře nedaleko dnešního Düsseldorfu nacházelo jeho rodové sídlo, hrad Hückeswagen.

číst dále...

14-16 století

Po smrti Karla IV. v roce 1378 vypukl mocenský střet markraběte Jošta a jeho bratra Prokopa s olomouckým biskupstvím. Spor vyvrcholil v roce 1379 uvržením Jošta do klatby a v roce 1380 exkomunikací všech, kteří stáli proti biskupství. Boje ukončil v roce 1388 zemský mír, který uzavřeli. Jošt a Prokop s olomouckým biskupem Mikulášem proti všem nepřátelům země.

číst dále...

17. -18. století, kněžské vězení

Biskup František z Ditrichštejna zastavil v roce 1617 Hukvaldy na 6 let městu Příboru, v roce 1619 umístil zemský hejtman Ladislav Velen ze Žerotína na hrad stavovskou posádku. Hrad byl obsazen bez násilí. Úředníkem se stal Alexandr z Radějova, posádku tvořil prapor Hanáků. V roce 1620 Příborští přepadli Hukvaldy a stavovskou posádku vyhnali.

číst dále...

od 19. století

V období romantismu byly na hradě Hukvaldy prováděny jen nesystematické stavební zásahy a úpravy, udržována byla pouze kaple sv. Ondřeje. Hrad byl dlouho levným a dostupným zdrojem stavebního materiálu. V roce 1855 proběhly nejnutnější opravy hradu, které se týkaly hlavně bytu vrátného. V letech 1860 – 1862 se arcibiskup Bedřich z Fürstenberka pokusil o záchranu hradu.

číst dále...

Hukvaldská obora

Obora měla být od počátku zušlechťována a upravována podle určitých představ. Zatímco na některých místech měly být vytvářeny otevřené plochy vykácením porostů, kde bylo možno zvěř pozorovat i z dálky, jinde měly být naopak vysázeny lesní stromy a křoviny, kde zvěř mohla hledat přirozený úkryt před slunečním žárem.

číst dále...


zpět       nahoru       domů       tisk

© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace