HRAD HUKVALDY – pobočka Muzea Beskyd Frýdek – Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY – pobočka Muzea Beskyd Frýdek – Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY – pobočka Muzea Beskyd Frýdek – Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY – pobočka Muzea Beskyd Frýdek – Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY – pobočka Muzea Beskyd Frýdek – Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY – pobočka Muzea Beskyd Frýdek – Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY – pobočka Muzea Beskyd Frýdek – Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY – pobočka Muzea Beskyd Frýdek – Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY – pobočka Muzea Beskyd Frýdek – Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY – pobočka Muzea Beskyd Frýdek – Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY – pobočka Muzea Beskyd Frýdek – Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY – pobočka Muzea Beskyd Frýdek – Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY – pobočka Muzea Beskyd Frýdek – Místek, příspěvkové organizace


Historie hradu Hukvaldy

Autor textů Mgr. et Mgr. Petr Juřák 

Nejstarší osídlení

Přesto i zde došlo k osídlení již v období pravěku. To bylo určováno především komunikačním významem regionu, představujícího severní předpolí Moravské brány, základní spojnice mezi severem a jihem Evropy. Nešlo přirozeně o komunikaci v dnešním slova smyslu, byl to spíše prostor, oblast, kterou v různých obdobích prostupovaly stezky, v jejichž blízkosti vznikaly na vhodných místech rozptýlené sídelní enklávy.

číst dále...

Počátky hradu a zakladatelé

Počátky hradu byly dlouhou dobu spojovány s osobou Arnolda z Hückeswagen, který se na našem území poprvé připomíná v roce 1228 jako člen dvora Přemysla Otakara I. Král ho poslal do Anglie vyjednat sňatek královské dcery s Jindřichem III. Arnold pocházel z Porýní, kde se na řece Wuppeře nedaleko dnešního Düsseldorfu nacházelo jeho rodové sídlo, hrad Hückeswagen.

číst dále...

14-16 století

Po smrti Karla IV. v roce 1378 vypukl mocenský střet markraběte Jošta a jeho bratra Prokopa s olomouckým biskupstvím. Spor vyvrcholil v roce 1379 uvržením Jošta do klatby a v roce 1380 exkomunikací všech, kteří stáli proti biskupství. Boje ukončil v roce 1388 zemský mír, který uzavřeli. Jošt a Prokop s olomouckým biskupem Mikulášem proti všem nepřátelům země.

číst dále...

17. -18. století, kněžské vězení

Biskup František z Ditrichštejna zastavil v roce 1617 Hukvaldy na 6 let městu Příboru, v roce 1619 umístil zemský hejtman Ladislav Velen ze Žerotína na hrad stavovskou posádku. Hrad byl obsazen bez násilí. Úředníkem se stal Alexandr z Radějova, posádku tvořil prapor Hanáků. V roce 1620 Příborští přepadli Hukvaldy a stavovskou posádku vyhnali.

číst dále...

od 19. století

V období romantismu byly na hradě Hukvaldy prováděny jen nesystematické stavební zásahy a úpravy, udržována byla pouze kaple sv. Ondřeje. Hrad byl dlouho levným a dostupným zdrojem stavebního materiálu. V roce 1855 proběhly nejnutnější opravy hradu, které se týkaly hlavně bytu vrátného. V letech 1860 – 1862 se arcibiskup Bedřich z Fürstenberka pokusil o záchranu hradu.

číst dále...

Hukvaldská obora

Obora měla být od počátku zušlechťována a upravována podle určitých představ. Zatímco na některých místech měly být vytvářeny otevřené plochy vykácením porostů, kde bylo možno zvěř pozorovat i z dálky, jinde měly být naopak vysázeny lesní stromy a křoviny, kde zvěř mohla hledat přirozený úkryt před slunečním žárem.

číst dále...




zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace