HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace


Hrad Hukvaldy ve 14.–16. století.


Olomoučtí biskupové neměli Hukvaldy ve svém přímém držení příliš dlouho. Jejich špatná finanční situace na počátku 14. století je přiměla zastavit některé své statky. Někdy v letech 1311 – 1316 se Hukvaldy dostaly do rukou olomouckým kanovníkům Dětřichovi a Jindřichovi z Fulštejna, v roce 1327 je zmiňován jako pán na Hukvaldech Jindřich z Kytlice. O dvacet let později byly Hukvaldy vyplaceny ze zástavy a změnily se v mensální statek biskupství.

Po smrti Karla IV. v roce 1378 vypukl mocenský střet markraběte Jošta a jeho bratra Prokopa s olomouckým biskupstvím. Spor vyvrcholil v roce 1379 uvržením Jošta do klatby a v roce 1380 exkomunikací všech, kteří stáli proti biskupství. Boje ukončil v roce 1388 zemský mír, který uzavřeli Jošt a Prokop s olomouckým biskupem Mikulášem proti všem nepřátelům země.

Brzy nato, na přelomu 14. a 15. století, došlo ale k markraběcím válkám mezi Joštem a Prokopem, do nichž se zapojil i olomoucký biskup na straně Jošta. Nové zadlužení, způsobené spory a boji, přimělo biskupa v roce 1396 zastavit hukvaldské panství biskupskému maršálkovi Joštovi z Wolfsbergu.

V roce 1399 se biskup Jan Mráz pokusil panství získat do přímé držby a půjčil si na to 30 hřiven stříbra od kroměřížského žida Nazona. V roce 1400 ale markrabě Prokop požadoval na úhradu dluhů biskupské statky a biskup se svěřil do ochrany králi Zikmundovi. Ten hned Hukvaldy zastavil oravskému kastelánovi Jurovi z Messenpeku, posléze hrad ochraňoval Jakub Ščeně z Bělin.

Za husitských válek držel panství od roku 1426 opolský kníže Bolek, který ho získal do zástavy od krále Zikmunda. V roce 1428 získali Hukvaldy husité, část panství ale zůstala v Bolkových rukou až do roku 1434. Před rokem 1435 se Hukvald zmocnil Jan Tovačovský z Cimburka. V letech 1435 a 1437 potvrdil král Zikmund stoupenci sirotků Mikuláši Sokolovi z Lamberka držení Hukvald. V roce 1438 se panství zmocnil Jan Čapek ze Sán.

Od počátku 50. let do poloviny 60. let 15. století držel panství Jan Talafús z Ostrova, manžel Čapkovy dcery Žofie. Mezi lety 1465 – 1466 hrad s panstvím, vykoupený ze zástavy, postoupil král Jiří z Poděbrad olomouckému biskupovi Tasu z Černé Hory a Boskovic. Když biskup pod hrozbou papežské klatby vypověděl Jiřímu poslušnost a přidal se k radikální katolické straně, obsadil hrad vůdce kališnické strany Ctibor Tovačovský z Cimburka.

Poté, co panská jednota zvolila v roce 1469 českým králem Matyáše Korvína, získal hrad opět biskup. Jelikož tyto boje poznamenaly výši biskupských příjmů, byl biskup Tas přinucen dát panství do zástavy svým bratrům Dobešovi a Benešovi z Boskovic. V roce 1511 bylo panství od pánů z Boskovic vyplaceno a dostalo se opět do přímé držby biskupství. 


   Počátky hradu Hukvaldy a jeho zakladatelé Hukvaldy v 17. a 18. století, kněžské vězení 



zpět       nahoru       domů       tisk

© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace