HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace


Hrad Hukvaldy v 17. a 18. století a kněžské vězení.


Biskup František z Ditrichštejna zastavil v roce 1617 Hukvaldy na 6 let městu Příboru, v roce 1619 umístil zemský hejtman Ladislav Velen ze Žerotína na hrad stavovskou posádku. Hrad byl obsazen bez násilí. Úředníkem se stal Alexandr z Radějova, posádku tvořil prapor Hanáků.

V roce 1620 Příborští přepadli Hukvaldy a stavovskou posádku vyhnali. Poddaní složili přísahu věrnosti biskupovi, na hrad byl dosazen jako úředník Jiří Harasovský z Harasova. V říjnu 1621 ovládli panství Valaši, vedení Adamem z Víckova, a Uhři, kteří se v listopadu snažili hrad dobýt.

V roce 1623 opět zaútočili Valaši a také polští kozáci. Přestože hradní posádka měla málo kvalitní výzbroj, hrad se podařilo ubránit. Biskup natolik důvěřoval pevnosti hradu, že sem dal v roce 1639 uschovat olomoucký kostelní poklad se stavovskými a lenními knihami. Majitel sousedního frýdeckého panství, hrabě z Oppersdorfu, na Hukvaldy ukryl mobiliář frýdeckého zámku, podobně postupovala i řada dalších šlechticů, kteří se na hradě rovněž skryli.

Dánové a Švédové se o dobytí hradu ale vážněji nepokusili, švédský útok z roku 1643 posádka odrazila. Od počátku 18. století byl hrad již jen správním střediskem panství, trvale zde sídlil pouze hejtman, purkrabí, důchodní písař a čeleď. Do roku 1760 byl hrad centrem vrchnostenské správy, pak byly kanceláře a všechny úřady (kromě archivu a registratury) přeneseny do nově postaveného zámku v podhradí. 

Pevnostní charakter hradu přispěl k tomu, že na hradě vzniklo vězení. Nebyli zde zadržováni jen provinilí poddaní, nejpozději v 16. století bylo na hukvaldském hradě vytvořeno vězení pro neposlušné kněze olomoucké diecéze. Hlavním důvodem uvěznění v této době byly odpady kněží od katolické víry a provinění mravního charakteru.

První zmínka o vězení pochází z roku 1559, kdy biskup Marek Khuen poručil hukvaldskému úředníku, aby dal kněze Prokopa do vězení „tu kdež prve vězni vsazováni bývali“. Hukvaldy byly určeny za kněžské vězení, protože byly nejpevnější z biskupských hradů, což potvrdil rozkaz biskupa z roku 1561, aby kněz Lukáš byl vězněn na Hukvaldech, protože tyto jsou líp zabezpečeny než zámek v Kroměříži.

Snad nejvíce známým hukvaldským vězněm byl olomoucký kanovník Jan Philopon Dambrowský. Ten se nejvíce „proslavil“ otrávením několika olomouckých biskupů. Na hradě byl vezněn v letech 1585 – 1587. Vězení sloužilo svému účelu ještě v první polovině 18. století, jeho zánik je spojen s přesunem úřednického aparátu do hukvaldského podhradí ve druhé polovině 18. století. Kněžské vězení pak bylo přemístěno na jiný biskupský hrad – Mírov. 




   Počátky hradu Hukvaldy a jeho zakladatelé Hukvaldy v 17. a 18. století, kněžské vězení 



zpět       nahoru       domů       tisk

© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace