HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace


Hukvaldská obora


Pro mnoho druhů zvěře. Zvěř, která zde byla ulovena, byla dodávána na zasedání manských sněmů v Kroměříži, zasílána na slavnosti vánočních svátků či k Velikonocům. Zvěřina byla také posílána významným osobám, dodávána k slavnostní tabuli při příležitostných 
návštěvách vzácných hostů, jako byl např. v roce 1583 papežský legát. Loveni byli tetřevi, koroptve, jeřábci a další pernatá zvěř, dále pak zajíci, srny, výjimečně také jelení zvěř a divoká prasata.

Na hukvaldském panství nebyla ale provozována jen myslivost, od roku 1567 zde máme doložen cílený chov zvěře v rámci nově vzniklé obory. Ta byla založena olomouckým biskupem Vilémem Prusinovským z Víckova a existuje dodnes.

Hlavní oborní zvěří byla od počátku jelení a daňčí zvěř. Zvěř byla do obory získávána jak z vlastních statků, tak většinou darem z blízkých či vzdálených polesí a obor. 

Obora měla být od počátku zušlechťována a upravována podle určitých představ. Zatímco na některých místech měly být vytvářeny otevřené plochy vykácením porostů, kde bylo možno zvěř pozorovat i z dálky, jinde měly být naopak vysázeny lesní stromy a křoviny, kde zvěř mohla hledat přirozený úkryt před slunečním žárem. 
 
Původně se obora nacházela v podhradí hradu Hukvaldy a táhla se pak údolím řeky Ondřejnice. Teprve kardinál Schrattenbach vybudoval z hospodářských důvodů (kolem roku 1730) 200 ha oboru kolem tehdy nezalesněného kopce hradu. Po celé toto období se v oboře chovala hlavně zvěř daňčí, kterou doplňovala v různých obdobích zvěř jelení (jelen evropský i sika), od konce 18. století mufloní a snad i černá.  

Během druhé světové války došlo ke značnému poškození oborního plotu a úniku zvěře do okolních lesů, přičemž obora byla ponechána svému osudu. Teprve v roce 1960 tehdejší správce Lesního závodu Frenštát pod Radhoštěm započal s obnovou hukvaldské obory. V té době se nacházelo v oboře šedesát kusů zvěře daňčí a šest kusů mladé mufloní zvěře.

V letech 1971 – 1974 došlo k rozšíření obory na dnešních 457 ha, zejména připlocením vedlejšího kopce Kazničova. S rozšířením obory byly také stanoveny cílové stavy zvěře daňčí na 140 kusů a mufloní zvěře na 120 kusů. 

   Nové využití hradu Hukvaldy od 19. století



zpět       nahoru       domů       tisk

© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace