HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace
HRAD HUKVALDY, pobočka Muzea Beskyd Frýdek–Místek, příspěvkové organizace


Nové využití hradu Hhukvald od 19. století.


V období romantismu byly na hradě Hukvaldy prováděny jen nesystematické stavební zásahy a úpravy, udržována byla pouze kaple sv. Ondřeje. Hrad byl dlouho levným a dostupným zdrojem stavebního materiálu. V roce 1855 proběhly nejnutnější opravy hradu, které se týkaly hlavně bytu vrátného. V letech 1860 – 1862 se arcibiskup Bedřich z Fürstenberka pokusil o záchranu hradu a nechal zajistit zdi, kterým hrozilo zřícení. V 90. letech 19. století pokračoval v opravách arcibiskup Teodor Kohn, který chtěl z hradu udělat romantickou zříceninu, což se ale nepovedlo.

Olomoucké arcibiskupství nechalo každoročně od roku 1896, kdy bylo upozorněno na špatný stav hradu, provádět opravy. Byly vykáceny stromy na nádvoří a na zdivu, byly zajištěny obvodové zdi celého hradu, veškeré trhliny ve zdivu byly zality čerstvě hašeným vápnem a ostrým pískem, koruny byly zality hydraulickým vápnem proti pronikání vody a sněhu. Důkladně byla opravena všechna ostění oken a dveří. Dokonale restaurována byla hradní kaple na 1. nádvoří. V té době rovněž padl návrh, aby do hradu byli pouštěni návštěvníci jen po předchozím ohlášení, protože turisté zříceninu poškozovali a odnášeli části zdiva i kamenné prvky a kamením zasypávali studnu. 

V letech 1964 – 1965 vypracoval Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů dokumentaci k renovaci a využití hradu, od roku 1969 došlo k její postupné realizaci, kterou zajišťovalo Okresní vlastivědné muzeum ve Frýdku-Místku. Byly opraveny zejména brány, obvodové zdi, Kulatina a hradní palác, došlo k zastřešení strážnice. 

V 70. letech 20. století probíhaly rozsáhlé rekonstrukční práce, které měly zajistit nejen záchranu památky, ale i její zpřístupnění. V roce 1970 začala stavba kamenného mostu přes velký příkop, v roce 1974 byla ukončena renovace Kulatiny, která byla opatřena schodištěm a ochozem. V roce 1975 byla opravena a vymalována kaple sv. Ondřeje. Rozpadající se vnitřní hrad byl konzervován, zdivo paláce bylo zabezpečeno vzpěrami, okružní zdivo zpevněno železobetonovým věncem. Také na počátku 80. let 20. století probíhaly rozsáhlé zabezpečovací práce. Objekt byl staticky zajištěn, částečně byl rekonstruován renesanční palác, proběhlo jeho zastřešení a vnitřní úpravy. 

V polovině 90. let 20. století byly zpřístupněny obě vyhlídky a vyhlídkový ochoz kovovými schodišti, došlo rovněž k zakonzervování zříceného zdiva u 3., 4. a 5. brány. Jelikož hrozilo také zřícení podkovovité bašty opevnění 5. brány, byla tato zabezpečena.

Opravy hradu v současné době zajišťuje Muzeum Beskyd Frýdek-Místek. 

   Hukvaldy v 17. a 18. století, kněžské vězení Hukvaldská obora 



zpět       nahoru       domů       tisk

© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace