Nejstarší osídlení

Hrad Hukvaldy se nachází na 481 m vysokém vrcholu, který obtéká ze dvou stran říčka Ondřejnice. Hradní kopec na východě odděluje od Palkovických hůrek s Babí horou hluboké údolí Ondřejnice, na západě od Kazničova údolní silnice z Tiché do Rychaltic. Svahy hradního kopce, dnes zalesněné, byly původně holé. Výrazná členitost krajiny v okolí Hukvald ve spojení s méně kvalitními půdami a vysokým stupněm zalesnění nevytvářela nejlepší podmínky pro život člověka. 

Přesto i zde došlo k osídlení již v období pravěku. To bylo určováno především komunikačním významem regionu, představujícího severní předpolí Moravské brány, základní spojnice mezi severem a jihem Evropy. Nešlo přirozeně o komunikaci v dnešním slova smyslu, byl to spíše prostor, oblast, kterou v různých obdobích prostupovaly stezky, v jejichž blízkosti vznikaly na vhodných místech rozptýlené sídelní enklávy.

Hradní vrchNečetné archeologické nálezy nám pomáhají udělat si alespoň přibližnou představu o průběhu osídlení dnešního hradního vrchu. Patrně z doby bronzové pochází nález bronzové sekyrky. Starší doba železná – halštat – je zastoupena osadou pocházející z plátěnické fáze kultury lužických popelnicových polí. Tehdy se na Hukvaldech vytvořilo výšinné, ale pravděpodobně jen slabě opevněné sídliště. Tato osada patrně neexistovala delší dobu a není vyloučen ani její násilný zánik. Obdobná situace jako v předchozím období se opakovala i v době laténské.

Patrně v 1. století př. n. l. sem pronikla tzv. kultura púchovská a opět došlo k osídlení Hukvald. Byly zde nalezeny keramické zlomky ručně vyrobených nádob s ovalenými okraji a dokonce i běhoun z rotačního mlýna. Poměrně bohatě je zastoupena doba římská, ne ovšem keramikou nebo hroby, ale častým výskytem římských mincí. Mince nalezené na Hukvaldech a v jejich širokém okolí dokládají především komunikační význam tohoto území.