Hradní kaple sv. Ondřeje

Již v dávných dobách se na hradech i zámcích budovaly kaple k zajištění soukromého duchovního života šlechty a panovníků. Další důvody, pro jejich zakládání, byly jako výraz vděčnosti, za uzdravení, či prosba za ochranu. Kaple bývaly součástí paláců a průběh hradních modliteb se řídil přísným řádem.

O vznik raně barokní kaple sv. Ondřeje se přičinil František Ditrichštejn, jenž byl olomoucký biskup.

Její založení se datuje ke konci 17. století a je zasvěcena sv. Ondřejovi, apoštolovi, patronovi zdejšího kraje, po němž jsou pojmenována i další místa v přilehlém okolí. Nahradila prvotní středověkou kapli, která se nacházela ve 3. patře hradního paláce. Důmyslně byla vsazena do původní hradní bašty (rondelu). Po svém dokončení byla vysvěcena na svátek sv. Ondřeje 30. listopadu roku 1689.

Sv. Ondřej byl rybářem, stejně jako jeho otec a starší bratr Šimon (pozdější sv. Petr). Svatý Ondřej byl povolán, aby následoval Krista a stal se apoštolem. Byl ukřižován na kříži ve tvaru X, proto se takovému kříži říká svatoondřejský kříž.

Oltář sv. Ondřeje

Interiér kaple se dochoval a je původní. Neopomeneme oltářní obraz, zachycující sv. Ondřeje, stojícího v oblacích, jenž je oděn do bílého šatu a hnědého pláště. V horní části obrazu jsou hlavy andílků a Kristus, držící v pravé ruce korunu a v levé ruce palmovou ratolest. Celý obraz je vsazen do rámu, který zdobí girlanda z vavřínových listů a na jeho vrchu je v kartuši znak olomouckého biskupa Karla Lichtenštejna.

Boční oltář sv. Barbory

Sv. Barbora byla mučednice a dle legendy byla velmi krásná. Na příkaz svého otce byla zavřena do věže, před možnými nápadníky. Tajně se stala křesťankou, s čímž nesouhlasil její otec a chtěl ji zabít. To se mu zprvu nepodařilo, tak ji pomstil tím, že ji udal úřadům. I přesto, že byla mučena, aby se zřekla křesťanské víry, na svém postoji si trvala, nakonec bylo jejímu otci nařízeno, aby jí sťal hlavu a on tak učinil. V tom okamžiku byl však zasažen bleskem a spálen na prach. Proto se sv. Barbora uctívá jako ochránkyně před bleskem, později i jako patronka horníků a dělostřelců.
 

Světice je zobrazena v pokleku, oděna ve žlutém šatu, přes který vlaje růžovočervený plášť. Mezi atributy sv. Barbory patří věž, kalich, palmový list a meč.

Pozornost si zaslouží kazatelna, nacházející se na svém původním místě, stejně jako dveře, vedoucí na kazatelnu, jejichž staří je více než 300 let. Mezi velmi zachovalé vybavení kaple patří dvě půvabné sochy, vyřezané ze dřeva, které představují známého českého světce sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Xaverského. Původně se nacházely v nikách kaple, nyní jsou umístěny uvnitř, z důvodu ochrany před povětrnostními vlivy.

Beránek, nacházející se na vrcholu kaple, patří k církevním znakům a symbolizuje čistotu a nevinnost.

Zajímavosti je, že se kaple udržovala i v dobách, kdy byl hrad opuštěn, a proto se dnes jedná o nejzachovalejší stavbu hradu, v níž se konají bohoslužby, mše svaté, i svatební obřady. Kaple byla restaurována v roce 1896.
 

Pokud jste pozorní můžete si povšimnout vytesaného kříže na podlaze, který má údajně označovat vchod do krypty. Dosud však nejsou doklady prokazující její existenci. Možná se v budoucnu staneme svědky něčeho výjimečného, co přepíše hukvaldské dějiny.